Aféra kolem Katolické církve.

Posledních pár týdnu neminul asi den, kdyby se na stránkách některých českých novin nepsalo negativně o Katolické církvi. Jakoby jednou za čas nestačil nějaký ten pejorativní výrok českého politika, nově se přidaly aféry týkající se pohlavního zneužívaní, na kterém nesou vinu katoličtí kněží. Opravdu lačné to sousto pro světská media, která se ho očividně ne a ne nabažit a neustále ho přetřásají na svých stránkách jako šelma živou kořist ve své tlamě. Musí to být pro ďábla krásný pohled, vidět katolickou církev na kolenou, sledovat, jak se oheň skandálu šíří na nová a nová území, jak rozděluje společnost a nabývá netušených rozměrů.

Ale je skutečně církev boží na kolenou a u konce s dechem? Myslím si, že ne! Je sice smutná pravda, že počet katolických věřících a kněží v Evropě ubývá, ale ve zbývajícím světě je tomu naopak. A pak je tu příslib Ježíše Krista, který nás v Matoušově evangeliu ujišťuje, že církev postavil na skále tj. na Petrovi a jeho následovnících a že brány pekelné ji nepřemohou.

Může se nám zdát, že církev je teď vážně nemocná, ale to jen byly rozříznuty vředy hříchu na části jejího těla a na povrch se dostal jejich smrdutý obsah, který po několik desítek let tajně hnisal pod povrchem. Není to vábný pohled, signalizuje však ozdravný proces.

A jak se stavět k samotným skandálům?

Určitě s rezervou. Zatím je slyšet jen jednu stranu - tu žalující. Ale jsou všechna, českými médii předhazovaná nařčení, skutečně pravdivá? Mluví se o obrovském morálním skandálu, oběti se zaokrouhlují na tisíce, ale kolik obvinění bude nakonec prokázáno?

Když česká media používají právního pojmu „pohlavní zneužívání", jednalo se skutečně ve všech případech o zneužívání sexuálního charakteru minimálně v takové míře, jak ho chápe náš právní systém (významné narušení intimní sféry dítěte mladšího patnácti let osobou, která tak činí za účelem svého sebeuspokojení a to bez použití násilí - např. dobrovolná soulož, nepohlavní styk, hlazení po intimních partiích...) ?? Například v prudérních USA může být za delikt považováno, už když někdo někoho vezme za ruku, natož když ho plácne po zadnici. Velkou aféru a snad i žalobu vyvolaly před časem dvě líbající se děti ve školce. Můžeme takovou společnost považovat ještě za zdravou a všechny její zákony za smysluplné?

Proč všechny aféry vyplavaly na povrch najednou až teď? Poškozené osoby si stěžují na to, jak moc trpěly, ale v žádném článku jsem se nedočetl, že by některá oběť či její rodiče udali zvrhlého kněze na policii, aby tím zabránili dalšímu sexuálnímu násilí na dalších lidech. To je Církev Svatá strach budící mafiánská organizace, jejichž členové nepohodlným osobám sekají ruce a odpůrce pohřbívají zaživa do betonu? Nebo tou správnou motivací jít na policii bylo až finanční odškodnění? Proč se najednou všichni chtějí se širokou veřejností podělit o své tolik traumatizující zážitky...?

A pár čísel na konec

Například v Německu z 210 tisíc případů zneužití nezletilých, jež byly oznámeny od roku 1995, se jich 94 týkalo různými způsoby církve. Pokud velká média kladou na první stránky 94 případů a záludně přitom zamlčují dalších 200 000, ocitáme se před odpudivou operací, na niž třeba poukázat.

(Arcibiskup Jan Graubner, Kat. Týdeník, roč. XXI, čís. 13)

Mediální masáž zprávami o sexuálních zneužitích, spáchaných duchovními v několika zemích Evropy, má nepochybně rysy, které diskreditují. Jednak zveličuje a v přímé úměře se vzápětí pohoršuje nad tím, co v jiných souvislostech přechází cudným mlčením, např. že 2-3 miliony nezletilých ve třetím světě je každoročně zneužíváno tzv. sexuálními turisty z Evropy a Spojených států.

(Milan Glaser, Týdeník Světlo, roč. XVIII, čís. 12)

Na závěr bych vás ještě rád poprosit o modlitbu. Za papeže a za církev.

Buďte s Pánem Bohem